Pracoviště

Hematoonkologie se zabývá nádorovými onemocněními krve a krvetvorných orgánů. Mezi tato onemocnění řadíme leukémie, lymfomy, mnohočetný myelom, myeloproliferativní choroby a myelodysplastický syndrom. Ke vzniku těchto chorob dochází zpravidla díky poruše zárodečné krvetvorné buňky, ze které se následně vyvine nádorová buněčná populace.

Leukémie

jsou charakterizovány nádorovým zmnožením jednoho typu bílých krvinek a potlačením normální krvetvorby. Dle průběhu leukémie dělíme na akutní a chronické. Příznaky leukémií jsou nespecifické a vyplývají z útlumu normální krvetvorby, takže u pacientů se objevuje únava, slabost, krvácivé projevy, infekce. Zatímco u akutní leukémie do- chází k rychlému rozvoji choroby a pacient je zpravidla nucen rychle vyhledat lékaře, tak chronické leukémie jsou často zjištěny spíše náhodně, např. při preventivních prohlídkách, předoperačních vyše- třeních apod.

Lymfomy

tvoří skupinu zhoub- ných nádorů lymfatické soustavy s velmi různými stupni malignity.  Podle typu nádorových elementů je dělíme na hodgkinské a nehodgkinské, dle průběhu na indolentní a agresivní, dle místa postižení na uzlinové a mimouzlinové. Lymfomy se nejčastěji projevují nebolestivým zvětšením mízních uzlin. Ke stanovení diagnosy je nutno vždy provést odběr uzliny (biopsie, extirpace) k histologickému vyšetření. V případě mimouzlinových lymfomů je diagnosa stanovena na základě histologického vyšetření nádorové tkáně, která byla získána biopsií nádoru či při operačním zákroku. Mimouzlinové lymfomy mohou postihnout všechny orgány.

Mnohočetný myelom

je onemocnění, při kterém dochází ke zmnožení plasmocytů v kostní dřeni. Projevuje se především postižením kostí, selháním krvetvorby či selháním ledvin. Diagnosa se stanovuje na základě vyšetření kostní dřeně, průkazu paraproteinu v krvi či moči a průkazu postižení kostí.

Myeloproliferativní choroby

Pod pojem myeloproliferativní choroby se zahrnuje polycytemia vera, primární trombocytémie a myelofibróza. Tyto nemoci se vyznačují nadměrnou tvorbou červených krvinek, krevních destiček či fibroblastů v kostní dřeni.

Myelodysplastický syndrom

je charakterizován neefektivní krvetvorbou, při které většina krevních buněk zaniká ještě v kostní dřeni a v krvi je pak jejich množství snížené.

Léčba hematologických malignit

V léčbě hematologických malignit se uplatňuje chemoterapie, radioterapie, imunoterapie a transplantace kostní dřeně. Typ léčby záleží na typu a rozsahu onemocnění, věku pacienta a mnoha dalších faktorech, které musí lékař před zahájením léčby zhodnotit. Léčba probíhá na základě doporučených postupů, které vycházejí z nejnovějších poznatků v hematoonkologii. Ve většině případů je léčbu možno zajistit ambulantně. Hospitalizace je nutná při podávání intenzivních chemoterapeutických režimů, v těchto případech pak léčba probíhá ve spoluprácí se specializovanými hematoonkologickými klinikami.